Ministr Babiš uvažuje o privatizaci. Prodej státních podniků je věc politická, takže její vyhlídky jsou na této skutečnosti závislé. Z ekonomického úhlu pohledu jsou mnohem důležitější důvody, způsob a výnosy z případné privatizace.
Peníze
Finanční důvod pro privatizaci budeme hledat obtížně. Veřejné finance nejsou v takové stavu, že by nutně potřebovali záchranou infuzi v podobě prodeje státního majetku. Český rozpočet v sobě skrývá jiné možnosti jak peníze získat a ušetřit. Problémy, se kterými si musí ministr financí poradit, jednorázový zdroj nevyřeší, a pro vylepšení jednoročních statistik není důvod. Na druhou stranu pokud by vláda předložila jasný a podložený návrh jak získané prostředky využít, dávala by privatizace i za tímto účelem smysl.
Živá voda
Nejzajímavější na celém návrhu je, že by měla privatizace probíhat skrze burzu. Doufejme, že přes Pražskou burzu. Českému finančnímu trhu, který postupně upadá, by tato operace velmi prospěla. Pomoci by mohla jak státu, tak samotným podnikům a to i v případě, kdy by se nejednalo o privatizaci jako takovou.
Budějovický Budvar by sice nehrál velkou roli z pohledu státního rozpočtu, ale z pohledu burzy je to úplně něco jiného. Nejde ani tak o objem, ale o příklad úspěšného vstupu, který by přitáhl investory a mohl inspirovat další.
Vstup Lesů a výkaznictví spojené s burzou, by mohlo přinést potřebnou transparentnost. Ostatní firmy se mohou pokusit získat přes burzu kapitál. Pro ministerstvo i pro veřejnost by taková operace přinesla nedocenitelnou informaci z trhu: na kolik a za kolik jsou investoři ochotní jít do státních projektů a jakou hodnotu mají státní firmy. O informační roli ceny akcí kótovaných společností ani nemluvě.
Navíc pokud by se ministru Babišovi podařilo s akciemi, to co ministru Kalouskovi s dluhopisy, tedy prodávat je přímo občanům, pak by se pozitivní dopady ještě znásobily. Stát by získal peníze a mohl by držet pohodlný kontrolní balík, občané by získali nový spořící nástroj a finanční trh životodárnou injekci.