Ne, nemyslím tím kongres ODS, ale české tenistky. Na kongres jsem přepnul jen v přestávkách a projevy politiků mě přesvědčily přepnout zpět. Oba hrací dny byly dramatické a hlavně spojené s dobrým koncem. Pokud jejich úspěch zopakují i Berdych se Štěpánkem bude si moci národ zaskákat a užívat si, že jsme vládci tenisového světa. Národní hrdost se opět projeví. Alespoň na chvíli.
Politika
Oproti tomu kongres ODS nebyl nijak dramatický a moc dobrých konců nepřinesl. Od Alexandra Vondry jsme se dozvěděli, že neuspěli ve volbách, protože v první polovině vláda pracuje pro stát. V druhé pak pro občany. Do této doby jsem si myslel, že jedno vede k druhému. Kvalitní práce pro stát prospívá občanům. Péče o občany vede pak k silnějšímu státu. Vidí to ODS jinak? Nebo to myslel Vondra tak, že se ODS v druhém poločasu chystá dělat populistickou politiku?
Hlavní myšlenky kongresu by se daly shrnout do dvou skupin. První: Když ne my, tak komunisti. Druhá: Vše zlé a špatné pochází z Bruselu. Komunisty a antikomunismem jsem se zde už zabýval. Podívejme se tedy na EU.
Evropský nepřítel ODS
ODS je striktně antievropská. Projevil se tak i kandidát na prezidenta Přemysl Sobotka. Už jen z důvodu jeho kandidatury by nás to nemělo nechávat chladnými. Posloucháme-li projevy pánů z ODS nebo Hradu, mohli bychom snadno dojít k názoru, že někde ve sklepeních Bruselu leží ústí pekla, kde ďáblové vymýšlejí jak Evropě uškodit. Dále pak, že EU musí zaměstnávat půlku Evropy ve své byrokracii. Je zajímavé tento přístup srovnat s projevem, který přednesl polský ministr zahraničí Sikorski britským euroskeptikům. Vysvětloval a rozptyloval typické mýty o EU. Jelikož jsou v ČR podobné mýty, tak se na to podívejme podrobněji. Vyberu jen ty nejpalčivější.
Sobotka se například trefoval do pomazánkového másla. Tento případ rozebírá Sikorki jako 5 mýtus. Spadá to do příkladů nařízení upravujících zakřivení banánů. Sikorski namítá, že podobné nařízení nejsou výsledkem práce Bruselu, ale konkrétního státu, který hájí své zájmy. Tedy chová se přesně tak, jak ODS chce, aby se chovala ČR.
Co je mnohem důležitější. Tyto nařízení jsou vždy schváleny národními státy. Neměli bychom se tedy spíše zajímat o to, co (ne)udělali naši vyjednavači? Proč nemáme výjimku nebo zeměpisnou specifikaci a označení typu „České pomazánkové máslo“? Jde to. Ochutnal jsem britský párek a věřte mi, dle českých měřítek to rozhodně není párek. Posledních 6 let má ODS vládní odpovědnost, tedy i odpovědnost jednat s Bruselem. Měli by se tedy dívat spíš do vlastních řad, než lacině spílat eurobyrokratům.
Největším přínosem integrace je pro pravici společný trh. Jenže právě podobné slaďovací direktivy jsou důsledkem společného trhu. Vidíme to všude. Technické normy, zdravotní a hygienické normy a ochrana spotřebitele. Pokud si spotřebitel vybírá mezi másly, tak předpokládá, že produkty označné jako máslo budou mít podobné složení a vlastnosti. Příčinou je jednotný trh, nikoliv zlovůle EU.
S danou problematikou souvisí i vnímání EU jako byrokratického molochu. Sikorski uvádí, že pro Evropskou komisi pracuje 33 tisíc. V ČR máme cca 1,1 milionu státních zaměstnanců, samotných úředníků je pak necelých 250 tisíc. Pokud 33 tisíc byroktarů obsluhujících celých kontinent je nedozírná obluda, co je pak česká státní správa?
Dalo by se pokračovat dalšími mýty, ale opakoval bych Sikorského slova a proč parafrázovat, když je k dispozici originál? Z mýtičnosti a reálné neopodstatněnosti protievropských argumentů si můžeme udělat obrázek o tom, jak moc nám chybí věcná debata o směřování ČR v EU. Víme co chceme v EU kromě pomazánkového másla? S určitostí víme, co nechceme, ale to mi připadá trochu málo.
Aktuální odbočka
V jednom ze svých předchozích příspěvků, jsem psal o zradě v ODS. Svým odstoupením pánové Tluchoř, Šnajdr a Fuchsa vyvrátili má slova a zaslouží si mou omluvu.