České ekonomice se v současném roce dařilo a není důvod, aby podobné výsledky nezopakovala i v roce dalším, pokud budou stabilní vnější podmínky. Podobně jako krize před tím, přišel růstový impuls ze zahraničního obchodu nikoliv z domácí ekonomiky a v tom může být skrytý problém. Spotřeba domácností trpěla pesimismem. Vládní prorůstová politika je spíše verbální a omezena šetřícím rozpočtem předchozích vlád. Pro většinu analytiků domácích i zahraničních byla česká ekonomika v předchozích letech bizarním úkazem. Nezasáhla ji finanční krize a naše zadlužení patří k těm menším v EU, přesto byly výsledky ekonomiky spíš podobné krizí nejvíce zasaženým zemím.
Problém lze spatřovat v tom, že Česko neví, jaké chce být, co chce mít a někdy ani kde chce být, pouze krčí rameny a čeká. Evropské prostředky se čerpají hlavně proto, aby se vyčerpaly. Minulá vláda šetřila proto, aby se šetřilo. Za poslední dekádu se slovo reforma stalo pro veřejnost skoro sprostým a pouze se reformovalo proto, aby se reformovalo. Nyní to vypadá, že budeme investovat opět pouze s cílem, aby se investovalo. Česko nikam nesměřuje, nehýbe se, což pravda bez cíle jde těžko. Bohužel i pro rok 2015 se nerýsuje ani snaha vytýčit kreditibilní vizi, natož ji sledovat a naplňovat. Není to ovšem pouze problém politiky, ale celé společnosti. Chybí hnací síla, a proto bude česká ekonomika přešlapovat a kymácet se dle poryvů vnějšího vývoje.