První kolo první přímé volby prezidenta máme za sebou. Co nám napovídají výsledky? Začněme tím, že je srovnáme s posledními volbami do poslanecké sněmovny. Volební účast 61,31% se blíží 62,6%. Blízkost těchto procent nám umožní pracovat s dalšími procenty. Srovnejme nyní výsledky stranických kandidátů s výsledky stran:
| KDU-ČSL | 4,39% | Roithová | 4,95% |
| Suverenita | 3,67% | Bobošíková | 2,39% |
| TOP 09 | 16,7% | Schwarzenberg | 23,4% |
| Zemanovci | 4,33% | Zeman | 24,21% |
| ČSSD | 22,8% | Dienstbier | 16,2% |
| ODS | 20,22% | Sobotka | 2,46% |
Evropa vítězí
O výprasku, který dostala ODS, se mluví hodně. Mnohem zajímavější dát tento výprask do kontextu kampaně, respektive jejího obsahu. Přemysl Sobotka se v souladu s Klausovskou tradicí vymezoval proti EU. Mnohem vyhraněnější v této otázce byla Bobošíková. Naopak výrazně proevropsky se projevovali pánové Schwarzenberg a Dienstbier. Ještě je tu Zeman, který sám sebe deklaruje jako proevropského, dokonce profederačního politika. Když si vystačíme s prvně jmenovanými, kteří EU v kampani silně akcentovali, tak dostaneme minimálně 49,6% proevropských hlasů proti 4,85% protievropským. Celkem zajímavý obrázek v europesimistickém Česku. Samozřejmě je možné, že pro voliče je EU okrajové téma a nevybírali kandidáta podle tohoto kritéria. Důraz na EU ze strany kandidátů na druhou stranu znamená, že voliči Dientsbiera a Schwarzenberga nemůžou mít s EU vážný problém.
Vláda
Vládní angažmá nepoškodilo Karla Schwarzenberga. Naopak z výsledků lze usuzovat, jak důležitý je kníže pro TOP 09. Být Kalouskem možná bych doufal ve vítězství Miloše Zemana, aby mi zůstal předseda, který táhne. Vztah ministra zahraniční k vlastní vládě je na širší debatu. Ve svém projevu po prvním kole pronesl Karel Schwarzenberg mimo jiné tato slova: „Slibuji, že udělám vše, abychom byli zase spořádaná, úspěšná země, srdce Evropy.“ Zní to skoro jako hesla z repertoáru opozičního politika a ne předsedy koaliční strany. Jistě vymezoval se tím vůči Klausovi, ale jako by zapomněl na své vládní působení.
ODS sice vyzvala své voliče k podpoře pravicového kandidáta. Člověk, který dělal kancléře Václavu Havlovi, byl senátorem a vlastně i poprvé ministrem zahraniční za Zelené pravděpodobně nebude kovaný pravičák. Jak naznačují pochyby o pravicovosti KS, tak klausisté by jej bezpochyby označili za human rightistu a možná by našli i další nápadité ismy. Vztah k zeleným, menšinám a lidským právům skutečně knížete Karla řadí spíše k levému středu. Ve středopravé vládě pak skončil spíše ironií osudu (Kalousek). Touto skutečností by se dalo vysvětlit i přešlapování Jiřího Dienstbiera ohledně podpory do druhého kola.
Opozice
Těžko říci jestli je výsledek Jiřího Dienstbiera vítěstvím nebo zklamáním. Možná je obojím. Vítězstvím pro kandidáta, ale zklamáním pro stranu. Ze srovnání výsledků plyne, že jednak nezískali pro svého kandidáta hlasy KSČM, ale hlavně, že část voličů přešla k Zemanovi. Na druhou stranu budeme-li Dienstbiera považovat za představitele moderní evropské levice, tak se zdá, že více než polovina voličů ČSSD má blíže spíš k liberálnějšímu proudu. ČSSD by na to měla myslet, jednak při volbě předsedy, ale hlavně pak při formování svého volebního pozitivního programu.